Vojta Roček
Design for change
Na loňském Webexpu mě nejvíc bavila přednáška Adama Hrubého nazvaná Design for change. Na písmenko stejně se jmenovala i letošní přednáška Vojty Ročka a opět to byl pro mě největší zážitek festivalu. Vojta na začátku zdůvodnil proč přednášku nazval stejně jako Adam loni. Inspirovalo ho úsilí, které Adam věnoval trpělivému vysvětlování smyslu rebrandingu Ekologického právního servisu zaměstnancům této firmy. Mluvil o tom, že drazí konzultanti, kteří mají okamžitě řešit problémy firem jsou takovými prášky v době nemoci. Firmu na chvíli dostanou z akutního problému, ale neřeší příčinu. Datová analytika by měla být nástrojem ke změně chování firem a ne pouze hašení aktuálních problémů. Jako podstatnou úlohu HR označil vybírání vhodných pracovníků ne podle toho co umí, ale jak jsou ochotni se změnit, zlepšovat.
Nenabirejte lidi podle toho co umí, ale podle toho, jak moc jsou ochotni se změnit/zlepšit @vojtarocek na #webexpo
— David Brenner (@dejfnn) September 20, 2015
Umění měnit se a učit se z vlastních chyb je totiž v prostředí internetu ještě mnohem podstatnější než v offline světě.
“Správný analytik vždycky najde graf, který roste” #truestory#webexpo by @VojtaRocek — Filip Podstavec (@filippodstavec) September 20, 2015
Martin Michálek
Designování webu v prohlížeči
Martin nejprve ukázal schéma jakým se dříve vytvářely weby: nabídka -> návrh -> frontend -> programátor -> spuštění a nazval jej niagarský průseropád s narážkou na vodopádový typ agilního vývoje a jeho schopností vytvářet chyby, které dopadnou na články na konci procesu. Pozdější vylepšení schématu o analýzu UX generování chyb úplně neomezilo, protože UX designér a grafik z podstaty nemohou vidět problémy, které při psaní samotného kódu později potkají frontendistu. Jako řešení, které sám se svými kolegy dnes používá uvedl zabývat se frontendem již na začátku společně s grafikou a UX. Akcentoval také přístup mobile first. posteskl si, že by pro jeho práci byl ideální nástroj, který by kombinoval funkcionalitu prohlížeče a Photoshopu.
Ondřej Špaček
Bezpečnost pro markeťáky
Ondřejova přednáška o bezpečnosti byla zábavná a přínosná. Odhalila mi například skutečnost, že šifrování MD5 rozhodně není bezpečné. Alternativou je prý šifrování bcrypt, které je pomalejší a neumožňuje robotům zkoušet v rychlém časovém sledu různé podoby hesel. Součástí přednášky byla spousta vtipných příhod, které Ondřej neustále zažívá při svém rýpání se v mezerách zabezpečení bank, e-shopů a dalších institucí. Zmínil například nelogičnost přístupu Aukra, které mělo pro délku hesla limit, přitom nejbezpečnější hesla jsou nejdelší. mBank zase neumožňovala do hesla dávat české znaky. Proč? Protože web programovali poláci.
V jedné nejmenované Fiobance mají platnost hesel 365 dní.
jako nešťastný uvedl i zvyk některých institucí (zejména bank) vyžadovat po uživatelích změnu hesla každý rok. To zpravidla vede k tomu, že si uživatelé vytváří hesla ve tvaru Fio2015, Fio2016, aby si je snadno zapamatovali. trvání na pravidelné změně hesla tak paradoxně vede k tomu, že jsou tato hesla slabá a snadno prolomitelná. Jako riziko uvedl také bezpečnostní otázky při zapomenutí hesla (je jednoduché ho zjistit/vygooglit).
Ondřej Galik
Banka v cloudu
Od České spořitelny (ČS) by asi zábavu čekal málokdo, Ondřej ale zábavný byl a alespoň v mých očích značku svého zaměstnavatele přecijen trochu vylepšil. Mluvil o tom, že velkým molochům, jakými banky bezpochyby jsou, trvá často i 5 let, než zareagují na technologick0 trendy. Ve své přednášce mluvil o tom, jak ČS přesunula svá data do cloudu a jaké problémy a potenciální vylepšení pro uživatele to přineslo.
Představte si, že starý dobrý outlook vaší mámě vyměníte ze dne na den za Gmail.
Jako základní problém tohoto kroku uvedl technickou nevyspělost zaměstnanců České spořitelny, která pramení hlavně z věkvého průměru. Riziko špatného zabezpečení dat v cloudu s nadsázkou shodil:
Nás překvapilo, kolik dat máme a jaké prd z toho víme. Nám i kdyby je někdo ukradl, tak s tím nic neudělá.
jako hlavní výhodu cloudu uvedl to, že data, která nejsou citlivá na soukromí mohou snadno poskytnout vývojářům k dalšímu zpracování pro interaktivní aplikace, což také prý už dělají. Můžeme se tak těšit například na budík, který po každém zamáčknutí pošle peníze na charitu? Z dalších přednášek už jsem zápisky nepořizoval. Hezký souhrn ale zpracovala například Olga Pohl z Agentury Hrivnak.
The post Webexpo 2015 – 2. část appeared first on mash-up.